středa 22. října 2014

Příroda & zahrada

...na podzim! 
Jestli existuje místo, za které bych snad i dýchala je to ona! Naše zahrada. Srdcem mi tak moc blízká! Nedokázala bych se ji vzdát i přes tu veškerou práci, kterou obnáší. Místo, které se stalo koníčkem. Jestli je něco co tak miluji je to právě zahrada! Přirostla mi k srdci. Imponovaná volností, místem klidu...to ona je ta pravá nabíječka mých životních baterek! 

Je třeba si užívat stále ještě krásného počasí, které mimochodem včera bylo! Nasávat vůni podzimu, kochat se barevnou škálou listí, chytat teplé sluneční paprsky v říjnu na lavičce spolu s čajem a s čtivou knihou, kolem krku pletený šál, hrát si se psem. Být zkrátka vděčná... tím nemyslím třeba novým plotem!


Stačí jen změnit úhel pohledu. A vnímat tu krásu okolo:))





Suchý potok na podzim má své kouzlo. Alespoň to tak vnímám já. Nějak více intenzivněji. Zřejmě ty zemité barvy okolo dávají ten správný šmrnc a kameny se v něm tak nějak více vyjímají. Splynutí přírody s příchodem chladných dnů.

A pokud počasí dovolí je třeba se zahrady nabažit a vytvořit si tak dostatečnou zásobu na tuhou zimu:))

úterý 21. října 2014

Další kus

Paroží...
Vzpomínám, kdy jsem jako malá s urputností přesvědčena, že až si budu jednou zařizovat své bydlení paroží u mě nikdo neuvidí! To jsou zřejmě ty okamžiky "hrdosti" "nevědomosti" z dětství. Dnes je na místě ta věta, které zní občas jako klišé... "nikdy neříkej nikdy" a já s odstupem let měním názor (nejen na paroží), že vše je opravdu relativní a nemá cenu být ustavičně přesvědčena jen o jednom a tom samém! Proč tak najednou? Důvod je prostý měníme se, stárneme, rosteme, zdoláváme překážky, ale hlavně je důležité naslouchat tepu vlastního srdce a řídit se svým vnitřním hlasem, neboť oni už nějak ví, co chceme. 

A tak se touto cestou vydávám...
Přes překážky ke hvězdám ...



Krásný start hned z rána!
 Lucie

neděle 19. října 2014

Říjen

Po týdnu Vás opět zdravím!
Říjen je pro mě měsícem plného zvratu. Událo se tolik věcí. Příjemných i těch méně příjemných, energie střídala únava a naopak, radost střídal smutek a někdy smutek vystřídala radost. Velkou roli zde hrálo odhodlání jít. A já jsem za to všechno zkrátka vděčná! Taky, že mám být na co! Posunulo mě to zase o kus dál a já zase blíže poznala samu sebe. Vážím si sebe, protože jen já vím, kdo vlastně jsem! Pro Ty co mě znají osobně jsem andělem. 


Fotím to v čem vidím krásu, skládám, natírám a taky sním, v mezičase uklízím nebo peču muffiny, vzpomínám, ale i plánuji ... a taky stavím vzdušné zámky!
Čas od času unikám realitě...
...skrze fotografie:))



"Překážky se stavějí do cesty obyčejným lidem proto, aby se z nich stali lidé neobyčejní"

"Jako olivy vydávají nejlepší olej, když se nejvíc mačkají, tak umělec vytvoří nejlepší svá díla zatímco se nachází na samotném dně bytí"


Mějte krásný podzim třeba v přírodě nebo s hrnkem něčeho dobrého doma pod dekou!
A buďme rádi za osoby, které nám přijdou do cesty, i když se zdrží jen na chvíli :))
I tak je to dar!
Lucie

pondělí 13. října 2014

Jeden...

...z těch hektičtějších dnů, jako byl ten dnešní!
Hezký pondělní večer, 
Máme to za sebou!!! Hurá!!! Operace zoubků proběhla v pořádku a Filip už je ve svém:)) Je fajn, že jsem mohla být součástí předoperační přípravy, narkózy, rentgenu a následné asistence, i konečné fáze odpojení kanyly. Pan doktor opravdu vstřícný a milý a taktéž podobný na herce z růžovky /Hejlíka/ ! A taky, že jsem mu to náležitě řekla:)) Čtyř hodinové čekání, nebylo vůbec čekání, vyřídila jsem co jsem vyřídit potřebovala!


...Víte jak to je...
můj první pes! 
Nedám na něho dopustit... beru ho jako člověka!



Za těch sedm společných let si spolu rozumíme...

Rozumí mým větám... 
...a já zase jeho mimice, kňourání, vrčení, náladám, výrazů ve tváři, v očích...

Věty typu: 
"Už jsou tady!" - přeloženo: přijeli naši
"má" - přeloženo: Filip má klíště a to teda bude boj kdo z koho a je si toho plně vědom!
"Filípku vyčůrat a honem domů" - povel, že je venku zima a panička nechce dlouho čekat venku!
"Půjdeme ven?" - Filip se tetelí blahem celý bez sebe, poskakuje, předvádí otočky
"Pojedeme autem?" - raději bez komentáře, něco podobného jako v předcházející větě... 
"Pojď sundáme obojek" a další každodenní věty..

Ale, že někdy to nejsou jen věty tohoto typu, ale také věty s tím správným řízem:))

"Co tam v těch dveřích stojíš a "čumíš"?? "Pojď dál"! - když se mu například nechce domů a tupě na mě zírá:))

Vše je samozřejmě myšleno s velkou nadsázkou, ale takový je náš společný život! 
Jedním slovem obohacující a někdy i dost náročný v dobrém samozřejmě!



Mějte se krásně třeba v přítomnosti zvířecích miláčků... ne nadarmo se říká, že jsou nejlepší přátelé! A taky, že jsou:))
Chovejme se k nim jako k andělům:))
Lucie

neděle 12. října 2014

Les

...na podzim...
Krásný nedělní večer,
Počasí bylo dneska doslova babí ba přímo letní, proto jsem neváhala a vyrazila se psem na menší ozdravnou procházku do přírody... A že nám ta procházka prospěla!:))


Mám za sebou další hektický týden a další mě čeká...
Chvíle v přírodě vždy bodne:))



Nic na světě nerozveselí unavené tělo a duši jako pestré podzimní barvy v okolí...
Ten nejlepší přírodní lék na každodenní starosti!




Zachycené okamžiky jak je vidím skrze sama sebe:))

Zítra vykročte pravou:)) 
Mějte pokud možno klidný pracovní týden, s co nejméně negativními událostmi...
Bude to zase fofr!
Věřím v lepší zítřky!

Lucie

úterý 7. října 2014

Zase to paroží!

Hezký večer, 
Nestíhám a vše se snažím postupně vstřebat. Za poslední dva týdny se událo hned několik věcí a já si připadám, že to vše sleduji z rychlíku! Lapám po dechu! Méně příjemné okamžiky střídají ty příjemné a zkrátka se snažím ke všemu přistupovat tak nějak více dospěleji s jistou dávkou zodpovědnosti k sobě samé. V mezičase zkrášluji své obydlí třeba dalším parožím:))
Vše začalo pondělním ránem devětadvacátého září, kdy jsem rozespalá ještě v posteli uslyšela ohromnou ránu a běžela jen v tričku k autonehodě. Naštěstí to odpískal jen plot. Od toho jako by se rozeběhl kolotoč toho ostatního v ten stejný den a další následující týden. Jak hekticky začalo pondělí  tak hekticky skončil pátek v šest večer na veterinární ambulanci. Těsně před zavírací dobou. S celodenním vyčerpáním, se zánětem zubů a s vírou v dobro. Čeká nás zákrok zkažených zoubků na klinice pod narkózou... tak snad i toto zvládneme! Viditelné zlepšení oteklé tlamičky se projevilo už po první tabletce antibiotik. Hurá! Další radostí je nový prostor! Proto přijměte dnes pozvání právě sem!


Podmětem proč jsem zase reorganizovala prostor měla jistý vliv nehoda!
Prostor, kde původně stál pracovní stůl vystřídal kout odpočinkový...
s křeslem, srnkou a s dalším parožím!:))
 Pracovní stůl se tedy přemístil na jiné místo! 




A že to tomu paroží na té stěně sluší:))
Sever každým coulem:))


Snad mě zde bude chodit navštěvovat nějaká ta básnická múza:))
Dobrou noc a zítra pokud možno klidnou středu:))
Lucie

středa 1. října 2014

Kytice

Dobré dopoledne tomu, kdo dnes zavítal ke mně na blog:)) 
Poslední dobou jsem časově "převrácená" v jisté časové záludnosti:)) Celý den se jen tak ploužím jako bludná duše. Vše mi trvá celý den a nejsem s ničím hotova, energii nabírám až kolem třetí ráno. Uklízím, přeorganizovávám nebo si jen tak čtu či skládám básně! V tu hodinu mám snad nejvíce energie, které si v tu chvíli cením a náležitě využívám. Doslova ožívám z mrtvých. Snad se co nevidět vrátím do původního stavu:)) Kdy v noci budu spát a ráno ožívat:))

Dnes v noci jsem si četla sbírku básní od K.J.Erbena -Kytici! Ráno jsem se pobavila, kdy jsem otevřenou knihu spatřila na druhém polštáři:))  Výborný prostředek jak usnout!:)) 


 Knihu mám po své prababičce za 4,88 Kčs.
Sice mám ve své knihovně novou, ale k této mám vztah! 


Však lépe v mylné naději sníti, 
před sebou čirou temnotu, 
nežli budoucnost odhaliti, 
strašlivou poznati jistotu!
                                                                úryvek z Kytice  

Mějte krásný první říjen v náručí plných barev
Lucie